25.10.2008
Naše kroky směřovaly do Rohatce na Rostrhánky, kde se právě konala 10. Hubertova jízda. Peťka na Centénce ve westernovém stylu a Já na Štefi old jen tak v ryflích v anglii. Dorazili jsme mezi prvnímy účastníky tak se ještě čekalo dost dlouho, ale koníci si alespoň mohly odpočinout a my se porozhlédnout po přijíždějících. Mezi nimy bylo pár známích i neznámích. Mezi ty co znám patří: Dadka s dcerou z Hodonína, Macháček s Markem, Tesař z Rohatce, Rosťa Svoboda s neteří a další (mnoho z nich si již ani nepamatuji jménem.)
Jízda začínala v 11:00hod Pod vedením pana Macháčka ze Sudoměřic na plemeném hřebci.
Při nástupu jsme musela Peťře pomoci Centuš nasměrovat. Cesta vedla přes les a já ač jsem měla v plánu po nástupu jet rovnou domů, jelikož Štefka kulhala a já doma měla brigádníka s Josefem co stavěly stáje, musela zůstat na Hubertu a pomoci Petře s Centuš. Ze začátku byla vystresovaná víc než koně což bylo zcela bezdůvodné.
Přestože hned na začátku se řeklo, že se pojede mezi poslednímy, aby bylo dost msta na zvládnutí koně a nepředjetí mástra. Dostaly jsme se do první desítky jezdců hned za mástrem. Cesta byla však docela volná a prostorná a nebyly žádné velké problémy. Jen v lese na úzké cestě nás zaskočily skoky a hned 4 za sebou. Centénka první a poslední oběhla, přičemž málem vyklopila Peťku ze sedla a prostřední neměla kudy obejít tak je skočila. Naštěstí se mástr teprve chystal na kontrolu tak jsme unikly jeho pozornosti.
Cesta tak pokračovala lesem křížem krážem. Až jsme se dostaly na velkou louku kde byl odpočinek stejně jako mynulé roky.
Od přestávky se již jelo pěkně krokem. Horší byle, že mrholilo a začínaly jsme být promrzlý.
Tak jsme dorazily na místo stertu a po svačině a odpočatí koní jsme se rozhodly že odjedeme domů dříve aniž bychom se podívaly na chytání lyšky a dalších cen zavěšených nad překážkou.
Peťka převzala místo za volantem auta s nímž s nama dorazila její sestra a ta zase jela na Centuš domů. Domů jsme si snažily pohnout, tak sme téměř celou cestu klusaly. I přesto byly doma naštvaní, že sem nedojela jak jsem slíbyla , ale časem se to vasvětlilo.
A pozdější pocity? Nevím jak to dopadlo na večerní tancovačce, ale všichni jsme měly natlučené zadky a namožené svaly. Koníci zase napuchlé nožky. Tak jsme se léčily všichni.